[OpenBSD]

[FAQ Index] [Do sekce 10 - Správa systému] [Do sekce 12 - Specifické otázky o hardware a platformách]

11 - X Window systém


Obsah


11.1 - Úvod do X

X Window systém (občas nazývaný prostě "X", jindy zase, nesprávně nazývaný "X Windows") je prostředí, které nabízí grafické služby pro OpenBSD a jiné systémy založené na Unixu. Ale samo o sobě nabízí X velmi málo: je potřeba mít také "Window Manager" aby bylo možno uživateli nabídnout grafické rozhraní. Většina "osobnosti", kterou je možné cítit z X je díky window manageru než samotných X. OpenBSD je dodáváno s free verzí fvwm(1) a cwm(1) window managerů, ačkoliv si můžete přát použít jakýkoliv jiný window manager z těch co jsou v balíčcích. Hledejte pomocí klíčového slova "window manager" pro seznam mnoha window managerů, které jsou k dispozici.

X je považován za "client-server" strukturovaný protokol, ale terminologie je občas matoucí. Počítač s grafikou na obrazovce je "X Server"- Aplikace, která řídí X server a říká mu co umístit na obrazovku je "X klient", ačkoliv to může být mnohem více výkonější počítač v datovém centru. Tento model může být použit k tomu, že velké a na procesor náročné aplikace (X klienti) běžící na velmi výkonném stroji používají X server běžící na malém, nízko výkonném stroji na vašem stole pro své uživatelské rozhraní.

Je možné pouštět X klienty na systému bez jakékoliv grafické podpory. Například je možné mít aplikaci (X klienta) běžící na mvme88k, která zobrazuje svůj výstup na grafickém displeji alpha (X server). Protože X je velmi dobře definovaný multiplatformní protokol, tak je dokonce možné aby X aplikace běžící (například) na Solaris stroji používala OpenBSD stroj pro své zobrazení.

Klient a server mohou také běžet na stejném stroji a pro většinu této sekce to budeme i předpokládat.

11.1.1 - Kolik potřebuji výkonu abych mohl používat X?

X samotné je docela velký program a rychlý počítač se bude hodit pokud budete X spouštět a vypínat velmi často. Ovšem jakmile už jednou běží, tak reaguje velmi dobře i skromném počítači. Pro získání dobrého výkonu zobrazení na některých platformách, dokonce i když jen pro text, tak budete chtít používat X. Tyto platformy jako sparc a sparc64 byly zamýšleny pro použití s grafickým rozhraním a výkon textové konzole je velmi ubohý.

Prostě důvodem běžících X je obvykle spouštět X aplikace. Některé X aplikace jsou velmi efektivní, jiné si zdánlivě vezmou a použijí veškerý výkon procesru a všechnu RAM, kterou jim můžete dát. Samozřejmě, že někteří uživatelé chtějí použít X jen k poskytnutí velkého množství Of course, some users just like to use X to provide a large number of xterm(1)ů, což může být provedeno na velmi nenáročném hardware.

11.1.2 - Mohu mít alespoň nějakou grafiku i bez X?

Předpokládáme, že nebudete akceptovat ASCII grafiku, která potřebuje nějakou formu framebuffer konzolového ovladače. Některé operační systémy toto nabízí, ale aktuálně zde nic takového pro OpenBSD není a není tady pro tohle ani moc zájmu mezi vývojáři.

11.2 - Konfigurace X

Dobré zprávy: Na většině hardware a většině platforem X nepotřebuje žádnou konfiguraci. Prostě to funguje.

Detaily manuální konfigurace X se významně liší od platformy k platformě. Ve všech případech najdete instrukce a jiné informace specifické pro platformu v /usr/X11R6/README v nainstalovaném systému.

Několik platforem vyžaduje xf86(4) X aperture ovladač, který poskytuje přístup do paměti a I/O portům VGA desky a PCI konfiguračním registrům požadovaným X serverem. Tento ovladač musí být povolen předtím než je použit. Buď odpovědí "yes" na tuto otázku během instalace:

Do you expect to run the X window System [no]
nebo změnou hodnoty machdep.allowaperture na odpovídající ne-nulovou hodnotu v /etc/sysctl.conf pro vaši platformu a restartem stroje (tato sysctl nemůže být změněna po restartu z bezpečnostních důvodů). Toto má dopady na bezpečnost, takže to nedělejte, pokud to opravdu nepotřebujete.

11.2.1 - alpha

/usr/X11R6/README pro alpha.

Nastavte machdep.allowaperture=1 v /etc/sysctl.conf.

TGA a některé VGA karty jsou podporovány. Žádná další konfigurace by neměla být potřeba.

11.2.2 - amd64

/usr/X11R6/README pro amd64.

Nastavte machdep.allowaperture=2 v /etc/sysctl.conf.

Pro většinu uživatelů se X na amd64 automaticky konfiguruje úspěšně, takže žádná další konfigurace není potřeba. POKUD je nějáká konfigurace nutná, tak použijte X -configure proces níže.

11.2.3 - armish

Žádné X servery, pouze X klienti.

11.2.4 - hp300

/usr/X11R6/README pro hp300.

11.2.5 - hppa

Žádný X server, pouze X klienti.

11.2.6 - i386

/usr/X11R6/README pro i386.

Nastavte machdep.allowaperture=2 v /etc/sysctl.conf.

Pro většinu uživatelů se X na i386 automaticky konfiguruje úspěšně, takže žádná další konfigurace není potřeba. POKUD je nějáká konfigurace nutná, tak použijte X -configure proces níže.

11.2.7 - landisk

Žádné X servery, pouze X klienti.

11.2.8 - loongson

Konfigurace není potřeba.

11.2.9 - luna88k

Žádné X servery, pouze X klienti.

11.2.10 - macppc

/usr/X11R6/README pro macppc.

Nastavte machdep.allowaperture=2 v /etc/sysctl.conf.

Podporované Macintosh PPC systémy mohou běžet dvěma ruznými způsoby: "accelerated" a "framebuffer" (bez akcelerace).

V "framebuffer" módu systém poběží s 8 bity na pixel a video rozlišení je kontrolováno Macintosh prostředím. Z toho důvodu budete chtít pravděpodobně zachovat malou MacOS sekci na vašem disku pro nastavení těchto voleb. Tento mód má tu výhodu, že "Prostě funguje", ale může být šíleně neflexibilní (například změna rozlišení může vyžadovat spuštění MacOS).

Pokud má váš Macintosh video systém založený na ATI, tak může používat akcelerovaný X server, který dává lepší výkon a více kontroly nad OpenBSD prostředím. NVIDIA video karty v některých macppc systémech budou také v mnoha případech fungovat. README soubor obsahuje detaily o konfiguraci akcelerovaného ovladače. Začněte použitím ukázkového souboru.

Ačkoliv README soubor popisuje použití standardní Apple myši s jedním tlačítkem v X, tak pokud nepoužíváte laptop je velmi doporučováno, že si koupíte moderní USB myš od jakéhokoliv výrobce s třemi nebo více tlačítky.

CRT iMacy a X

iMacy mají velmi neobvyklé (v této době) CRT, které mají pevnou horizontální frekvenci skenování. Pokusy použít horizontální frekvence mimo velmi úzký rozsah způsobí, že monitor se nezapne. Následující řádky přidané do xorg.conf v Section "Monitor" oblasti způsobí, že mnoho CRT-založených iMaců v rozsahu 333MHz až 500MHz (a možná i více!) funguje dobře:
        HorizSync       60.0 - 60.0
        VertRefresh     43.0 - 117.0 
Můžete si přát omezit spodní limit VertRefresh na hodnoty, které vám budou asi více vyhovovat jako například 70.

11.2.11 - mvme68k

Žádné X servery, pouze X klienti.

11.2.12 - mvme88k

Žádně X servery, pouze X klienti.

11.2.13 - sgi

X běží na O2 systémovém frame bufferu v neakcelerovaném módu.

11.2.14 - sparc

/usr/X11R6/README pro sparc.

S jediným podporovaným framebufferem zde není potřeba žádná konfigurace. Pokud si přejete použít konfiguraci s více monitory, tak se podívejte na README soubor výše pro detaily.

Rozlišení je kontrolováno firmwarem předtím než nastartuje OpenBSD.

11.2.15 - sparc64

/usr/X11R6/README pro sparc64.

Většina jednoduchých konfigurací nyní "Prostě funguje". Pokud vaše nefunguje nebo si chcete hrát, tak se podívejte na README soubor výše.

11.2.16 - vax

/usr/X11R6/README pro vax.

X server aktuálně funguje pouze na VAXstation 4000 modelech buď s lcg(4) nebo lcspx(4) framebufferem.

11.2.17 - zaurus

/usr/X11R6/README pro zaurus.

Konfigurace neni potřeba, X "Prostě funguje".

11.3 - Konfigurace X na amd64 a i386

Pokud jste nezkusili prostě spustit X, stop! Nepřidělávejte si práci pokud nemusíte! Většina i386 a amd64 uživatelů zjistí, že X prostě funguje bez jakékoliv manuální konfigurace.

11.3.1 - X.Org konfigurace

Občas X "prostě nefunguje" jak je očekáváno a někdy potřebujete upravit něco co funguje.

Pokud X nefunguje jak by jste chtěli s vaším systémem, tak budete potřebovat vytvořit konfigurační soubor. Dobré místo ke startu (a někdy i ke konci!) je spustit Xorg(1) v "X -configure" módu. Toto nahraje všechny dostupné moduly video ovladačů, vyhledá jiný hardware a podle toho co najde vytvoří xorg.conf soubor, který může nebo nemusí fungovat. I když nebude fungovat, tak to bude užitečný startovní bod pro vytvoření konfigurace, která bude fungovat jak chceme.

Jiná a časem prověřená metoda pro konfiguraci X je použít váš oblibený vyhledávač k nalezení někoho jiného kdo už váš problem vyřešil. Nezapomeňte, že xorg.conf soubory pro jiné OS podobné Unixu často nabízí užitečné tipy pro to co potřebujete, aby jste rozjeli X na vašem podobném hardware. I když to není špatná cesta, tak tato metoda zde nebude zvýrazňována.

11.3.2 - Náš ukázkový stroj

Pro demonstraci nastavení X použijeme starý Celeron 400MHz systém s AGP video slotem. Video karta je stará AGP karta, která se v dmesg ukazuje jako:
vga1 at pci1 dev 0 function 0 "3DFX Interactive Banshee" rev 0x03
Toto je v dávné době highéend video karta s 16M RAM, ale nyní je většinou nepodporovaná v moderních verzích "mainstream" operačních systémů. Monitor připojený k systému je Sony Multiscan G400 19" CRT bylo by fajn kdyby fungoval na 1280x1024 se slušnou obnovovací frekvencí a 24 bitovou barevnou hloubkou.

Za prvé, po instalaci OpenBSD s X (a ověření, že aperture ovladač je povolen v kernelu) se podíváme co X.Org auto detekce a konfigurace dělá. Nakonec, můžeme mít štěstí. Takže se prostě přihlásíme a použijeme příkaz startx(1). Obrazovka na okamžik zčerná a poté získáme X "testovaciobraz" na pozadí, "X" kurzor a poté xterm okno.

Ono to funguje!

Více nebo méně. Zatímco systém je plně funkční, tak se zdá, že nevybral žádné z vlastností monitoru a běží evidentně na nízkém rozlišení (680x480). Doufáme, že to půjde lépe než tohle. Mnohem lépe ve skutečnosti. To znamená, že potřebujeme vyrobit náš vlastní xorg.conf soubor, bohužel.

Využijme "X -configure" proces pro vygenerování počátečního xorg.conf souboru. Musíte to udělat jako root:

# X -configure
 [...]
Your xorg.conf file is /root/xorg.conf.new

To test the server, run 'X -config /root/xorg.conf.new'
Mimochodem ta zpráva je důležitá -- použijte celou cestu k vašemu xorg.conf.new souboru, i když je ve vašem aktuálním adresáři. Vynechání tohoto způsobí, že X(7) nenajde soubor a tiše použije defaultní konfiguraci a pokud ta fungovala, tak by jste nepoužívali tento proces! Tohle může trochu zpomalit vaše hledání problému. V tomhle nám věřte.

Pojďme udělat co to říká a uvidíme co dostaneme:

# X -config /root/xorg.conf.new
Nyní, všechno co máme je černá obrazovka. A přitom to začalo tak dobře...

Toto může být opravdu dobrý čas pobavit se o způsobech jak opustit X, když je spuštěno touto cestou. V pořadí důležitosti:

Naštěstí pro nás CTRL-ALT-Backspace zde odvedlo svou práci a my jsme vráceni do příkazového řádku. Nyní potřebujeme vědět, jestli můžeme zjistit co je špatně. Napřed by jsme se měli podívat na to co si Xorg myslí, že se děje a toto je uloženo v souboru /var/log/Xorg.0.log. V tomto případě to vypadá, že si X myslí, že všechno běží v pořádku a nejsou tady žádné obvyklé chyby v logu. (řádky, které začínají s "(EE)" jsou chyby).

Tohle je místo, kde se znalost vašeho hardware bude hodit. Připojení tohoto systému k jinému monitoru zatímco ukazuje prázdnou obrazovku vyvolá "Sync. Out of Range" zprávu na monitoru. Evidentně konfigurace, kterou nám X dodalo na tomto monitoru fungovat nebude a nemusí fungovat na ŽÁDNÉM monitoru pokud byl vybrán video mód, který není možný pro tuto konkrétní kartu (nezapomeňte, že X prozkoumává chipy na kartě a čeho jsou případně schopné, ne to, jak to výrobce dal všechno dohromady). Různé monitory budou dělat různé věci pokud je časování úplně mimo. Některé se pokusí zobrazit co mohou, jiné skočí do úsporného režimu, jiné budou dělat hrozné zvuky a některé zobrazí užitečné zprávy na obrazovce. Tenhle monitor vypadá, že nedělá nic z toho. Udělali jsme si poznámku o NEPOUŹÍVÁNÍ tohoto monitoru pro počáteční X konfiguraci kdykoliv v budoucnosti.

Při prohlížení vygenerovaného xorg.conf.new souboru vidíme toto:

Section "Monitor"
        #DisplaySize      370   270     # mm
        Identifier   "Monitor0"
        VendorName   "SNY"
        ModelName    "SONY CPD-G400"
 ### Comment all HorizSync and VertSync values to use DDC:
        HorizSync    30.0 - 107.0
        VertRefresh  48.0 - 120.0
        Option      "DPMS"
EndSection
Jako test pojďme použít DDC ("Data Display Channel", což je způsob jak monitor může říct počítači a video kartě co vlastně podporuje) a podívejme se co se stane. Tentokrát dostaneme v X síťové pozadí a pohybující se kurzor, což je všechno co očekáváme, když spouštíme X tímto způsobem (ukončíme X pomocí CTRL-ALT-Backspace triku jak je popsáno výše). Je to (opět) velmi nízké rozlišení, ale funguje a tak si můžeme být poměrně jistí, že máme problémy s časováním a rozlišením. Obnovíme "HorizSync" a "VertRefresh" řádky do původního stavu, protože jsme si potvrdili specifikace tohoto monitoru skrze lehké vyhledávání na Internetu.

Zkusme přinutit Xorg ke konkrétnímu rozlišení a sledujme jestli budeme mít štěstí. V Section "Screen" části xorg.conf souboru chceme přidat pár řádků. Přidané řádky jsou zvýrazněny tučně:

Section "Screen"
        Identifier "Screen0"
        Device     "Card0"
        Monitor    "Monitor0"
        DefaultDepth   24
        SubSection "Display"
                Viewport   0 0
                Depth     1
        EndSubSection
        SubSection "Display"
                Viewport   0 0
                Depth     4
        EndSubSection
        SubSection "Display"
                Viewport   0 0
                Depth     8
        EndSubSection
        SubSection "Display"
                Viewport   0 0
                Depth     15
        EndSubSection
        SubSection "Display"
                Viewport   0 0 
                Depth     16
        EndSubSection
        SubSection "Display"
                Viewport   0 0
                Depth     24
                Modes	"1280x1024"
        EndSubSection
EndSection
Tyto dvě změny říkají X, že chceme použít 24 bitovou barevnou hloubku a pro tuto hloubku, že chceme použít rozlišení 1280x1024. Protože žádné jiné rozlišení není pro "Depth 24" definováno, tak systém bude k tomuto rozlišení přinucen.

Vyzkoušíme tak, jak už jsme zkoušeli a .. ÚSPÉCH! Máme to co vypadá jako velmi pěkná obrazovka s vysokým rozlišením. Uvědomte si, že VŠECHNO co očekáváme je síťové pozadí (je to velmi dobré pro to, aby jste viděli jak dobrý váš monitor DOOPRAVDY je a také skvělé pro kalibraci LCD displejů, nazývá se "root weave") a pohyblivý kurzor. Není to plánováno aby to bylo funkční už nyní.

Nyní chceme tento xorg.conf soubor nainstalovat, protože potřebujeme vidět jak daleko jsme pokročili s použitelným a běžícím X.

# cp xorg.conf.new /etc/X11/xorg.conf
Nyní můžeme zkusit X pomocí normálního startx(1) příkazu. Funguje to!

Také by asi bylo dobré ověřit, že máme rozlišení a barevnou hloubku, kterou chceme a také, že fungujeme na slušné obnovovací frekvenci. Toto můžeme udělat pomocí xrandr(1) a xdpyinfo(1) příkazů. Mimo jiných věcí nám xdpyinfo(1) říká:

    [...]
screen #0:
  print screen:    no
  dimensions:    1280x1024 pixels (433x347 millimeters)
  resolution:    75x75 dots per inch
  depths (7):    24, 1, 4, 8, 15, 16, 32
  root window id:    0x44
  depth of root window:    24 planes
    [...]
Takže ano, fungujeme na 1280x1024 s hloubkou 24 úrovní (bitů).

xrandr(4) nám říká:

 SZ:    Pixels          Physical       Refresh
*0   1280 x 1024   ( 433mm x 347mm )  *85   75   60  
 1   1280 x 960    ( 433mm x 347mm )   85   60  
    [...]
což znamená, že fungujeme na 85Hz obnovovací frekvenci to by mělo být velmi komfortní nastavení pro většinu uživatelů.

11.3.3 - Co dělat, když to není tak "lehké"?

Občas věci prostě nespolupracují. Tady jsou nějáké tipy.

11.4 - Spuštění X

Jsou dva obvyklé způsoby jak spustit X:

11.4.1 - Na vyžádání:

Přihlašte se do konzole jako obvykle a poté spusťte startx(1).

11.4.2 - Nastartování přímo do X:

Toto je uděláno pomocí xdm(1), X displej manažera. xdm(1) je spouštěn jako root, obvykle přes rc a zobrazí přihlašovací obrazovku. Po úspěšném přihlášení nastartuje X sezení pro uživatele. Pokud má být X sezení ukončeno (včetně použití kombinace CTRL-ALT-Backspace), tak xdm(1) se znovu spustí s výzvou pro opětovné přihlášení uživatele. Z tohoto důvodu se NEPOKOUŠEJTE spustit xmd(1) z /etc/rc.conf.local dokud jste neověřili, že X funguje jak chcete, protože jinak se může váš stroj stát velmi obtižný pro správu! (nejhorší případ: nastartujte jednouživatelský režim jako kdyby jste ztratili vaše heslo a upravte xdm_flags řádek ve vašem /etc/rc.conf.local souboru.)

Na některých platformách budete potřebovat vypnout konzoli getty(8) pro použití xdm(1).

11.5 - Přizpůsobení X

11.5.1 - Úvod

OpenBSD defaultní X prostředí je plně funkční, ale můžete si přát ho upravit. Můžete chtít změnit pozadí nebo jeho barvu nebo můžete chtít změnit okenní manažer (program, který nejvíce definuje vaše X prostředí) nebo změnit aplikace, které jsou spuštěny, když X startuje.

Defaultní okenní manažer v OpenBSD je fvwm(1). Fvwm je dobrý, všeobecně použitelný okenní manažer, ale těžko to je vaše jediná volba; dokonce to není jediný okenní manažer v základním OpenBSD (podívejte se na cwm(1) a twm(1)). Velké množství okenních manažerů je také dostupných skrze balíčky.

Podobně jako systémové startovací skripty, tak i X má proces, kterým prochází při nastavování uživatelského prostředí. Přesněji řečeno má více než jeden proces, který proces se použije záleží na tom jak spouštíte X. Pochopení toho, jak X startuje, vám pomůže porozumět tomu, jak upravit vaše pracovní prostředí k obrazu svému.

Uvědomte si, že může upravit prostředí jak na systémové úrovni, tak i pro jednotlivé uživatele. Je asi nejlepší provádět změny na úrovni uživatele než měnit systémové defaultní nastavení, protože uživatelské skripty jsou uloženy v domovském adresáři uživatele a tak budete mít méně práce se spojováním souborů, když aktualizujete systém na novější verzi OpenBSD. Systémová defaultní nastavení jsou v /etc/X11 a byli nastaveny z xetcXX.tgz, který se neobnovuje při doporučeném upgrade procesu. Takže pokud uděláte systémové změny, tak zůstanou, ale může být potřeba spojit tyto změny s novějšími verzemi těchto souborů.

11.5.2 - startx(1) spuštění

startx(1) hledá soubor .xinitrc v domovském adresáři uživatele. .xinitrc je obvykle shell skript, který může spustit tolik X "klient" (aplikací, které používají X) programů, kolik je potřeba. Když tento skript skončí, tak se X server vypne. Obecně většina programů, které jsou spouštěny tímto skriptem by měla běžet na pozadí, ale poslední z nich by měl běžet v popředí (typicky okenní manažer), když ten skončí, tak skript se ukončí a X se vypne.

V nejlehčím případě může obsahovat tak málo jako jméno okenního manažera, který si přejete spustit:

cwm
Nebo si můžete trochu více pohrát:
xconsole -geometry -0+0 -fn 5x7 &
oclock -geometry 75x75-0-0 &
xsetroot -solid grey &
cwm
To spustí xconsole(1) , která nabízí kopii jakéhokoliv textu, který by jádro poslalo na konzoli (kterou nyní zabírá grafická obrazovka), analogové hodiny oclock(1) a nastaví pozadí na šedou výplň pomocí xsetroot(1) .To vše před spuštěním cwm(1) okenního manažera. Všimněte si, že pouze okenní manažer není "upozaděn" pomoci "&" znaku. To znamená, že X zůstane běžet dokud cwm(1) neskončí.

Pokud uživatelův domovský adresář neobsahuje .xinitrc soubor, tak je použit systémový /etc/X11/xinit/xinitrc soubor. Tento soubor vám může poskytnou další nápady pro váš .xinitrc skript.

11.5.3 - xdm(1) spuštění

xdm(1) je obvykle spouštěno systémovým spouštěcím skriptem, ale pro testovací účely (doporučeno dokud nevíte, že vaše X konfigurace je správně!) může být spuštěn jako root.

xdm(1) má spoustu další funkcí, které tady řešit nebudeme, ale pro naše účely bude xdm ukazovat uživateli přihlašovací obrazovku, načte a ověří uživatelské jméno a heslo a poté dá uživateli jeho X prostředí. Když se X vypne, ať už úmyslně nebo neúmyslně, tak xdm ho znovu spustí. To je důvod, proč si musíte být jistí, že X je nakonfigurováno správně předtím, než použijete xdm(1) a zcela jistě předtím, než se xdm(1) spustí při startu počítače. Protože jinak to může být těžké získat kontrolu nad strojem.

Když xdm(1) startuje, tak spouští /etc/X11/xdm/Xsession, které kontroluje jestli má uživatel .xsession soubor ve svém domovském adresáři. Takže pokud si přejete změnit váš defaultní okenní manažer, tak to udělejte (a možná i další věci) v .xsession. Opakujeme, že jakékoliv programy, které chcete spustit zároveň s X (například tři xterm(1)) mohou být umístěny zde, ale všechno musí být spouštěno na pozadí kromě vašeho okenního manažera a opět, pokud ten skončí tak vaše X sezení bude ukončeno. V tom případě xdm(1) restartuje X a přenese vás zpátky do příhlašovací obrazovky.

11.5.4 - Vyzkoušení nového okenního manažera

Můžete spustit konkrétní okenní manažer. když nahráváte X aniž by jste změnili jakékoliv defaultni nastavení pomocí tohoto příkazu:
$ startx /usr/local/bin/fluxbox
Několik okenních manažerů (včetně cwm(1) a fvwm(1)) nabízí možnost změnit okenní manažer za chodu, bez restartování X nebo jakékoliv vaší aplikace. Váš nový okenní manažer nahradí váš starý. Opuštění nově nahraného okenního manažeru vypne X. Nevrátí vás to zpět do vašeho předchozího okenního manažeru. fvwm(1) vám umožńuje spustit jiný okenní manažer kliknutím levým tlačítkem myši na pozadí ("root window"), výběrem "(Re)Start" a následným výběrem vašeho oblíbeného okenního manažeru (uvědomte si ale, že musíte přidat váš alternativní okenni manažer do vašeho .fvmwrc souboru (systémový defaultní soubor je /usr/X11R6/lib/X11/fvwm/.fvwmrc)). cwm(1) vám umožňuje spustit jiný okenní manažer pomocí stisku kombinace Ctwl-Alt-w a napsáním názvu manažeru do kterého se chcete přepnout.

Jakmile najdete okenní manažer, který se vám líbí, tak ho můžete nastavit jako poslední program, který spouští váš startovací skript jak je popsáno výše.

[FAQ Index] [To Section 10 - Správa systému] [To Section 12 - Specifické otázky o hardware a platformách]


[back] www@openbsd.org
$OpenBSD: faq11.html,v 1.16 2012/11/08 08:49:02 ajacoutot Exp $